Tak, nevím jestli tu někdo je, ale tady je další díl, poraďte, mám být žurnalistka, nebo učitelka? Dilema, ale mám ještě půl roku :D Hope you like it. xo xo Alison
Real story 25
Z pohledu Zayna:
Alison zvonil mobil, mluvila asi patnáct minut, pak vešla do obýváku s brekem, málem se složila k zemi,co se děje? řekl jsem a šel jsem ji chytit. Podepřel jsem ji přesně v pravou chvíly, jinak by se zhroutila k zemi. Posadil jsem ji na pohovku, táta poslal holky nahoru a mámu pro vodu. Ona seděla, dívala se prázdnýma očima a brečela.
Z: Zlato, co se děje?
Táta: Alison, co se stalo?
Máma přinesla vodu, dal jsem Alis napít, ona se mě chytila, objala mě a řekla:
A: Zayne, já musím jet domů, do Česka.
Z: Co? Co se stalo, co se děje?
A: Můj bráška Maxík...on...je v komatu...řekla a rozvzlykala se ještě víc, já si ji přitiskl a choval jsem ji jak malé dítě, táta řekl, že nás tu nechají a šli do kuchyně.
Z: Alis a co se stalo, jak to?
A: Srazilo ho auto..a on ...prudce
Z: Co prudce?
A: Spadl na hlavu,brečela.
Přitiskl jsem si ji k sobě, měl jsem hlavu na jejích vlasech, cítil jsem jak ji musí být, miluju ji a dokážu se vcítit v to, co cítí ona.
Z: Zlato pojedeme, já pojedu s tebou, využijeme toho, že jsem Zayn Malik a poletíme hned, co nejrychleji.
Řekl jsem to tátovi a mámě, máma sbalila kufry a donesly nám je, zavolal jsem Niallovi a k Alison do bytu, že letíme dnes, že se něco stalo. V šichni chtěli leťet s námi a tak řekli, že koupí letenky a budou čekat na letišti. Nasedli jsme do auta, rodiče nám popřáli hodně štěstí a jeli jsme, Alison byla celou cestu mimo, dívala se do blba a pořád jí tekly nové a nové slzy.
A: Když od nás odešel jeho otec, tak jsem mu slíbila,  že nedovolím, aby se mu něco stalo, řekla a rozbrečela se ještě víc, a teď je v komatu a nevím, jsetli bude žít :/ Měl mít dvojče, to umřelo, hned jak se narodilo, tohle už nesmím dopustit. Chytil jsem jí za ruku:
Z: skus to zaspat.
Zavřela oči, ale nespala, to jsem poznal, přijeli jsme na letiště, jí i sobě jsem nasadil černé brýle a uvnitř na nás čekali ostatní, Elisa a Sam se vrhly na Alison, ona se na mě smutně podívala, řekl jsem, že jim to potom řeknu. Nasedli jsme do letadla  a hned vyletěli.
A: Zayne, ještě, že tě mám, pošeptala mi, já ji dal pusu, opřela se a usnula, vše jsem řekl ostatním, Elis se rozbrečela, je to opravdová kamarádka.
Sedl jsem si zpátky za Alison a taky usnul, když jsem se probudil, měla hlavu na mém rameni, a hladila mě ve vlasech, už byla asi venku z toho prvotního šoku. Usmál jsem se na ni, ona se o to alespoň pokusila.Donesli nám večeři, snědla půlku housky a nechala to, dojedl to Niall, pousmála se nad tím:
A: Ten má hlad vždycky.
Byly malé turbulence, a tak jsme se museli připásat a už jsme přistávali. Vyšli jsme ven, všude byl sníh, ostatně tak jak v Anglii, vzali jsme si taxík a projížděli Prahou na nádraží, v Praze jsem nikdy nebyl, bylo to hezké město, doufám že tu budu i za hezčích okolností.
Šli jsme na nádraží, Alison kupovala lístky, mluvila česky, její jazyk zněl tak hezky, ale smutně.Sedli jsme do vlaku a jeli do Olomouce, tam Alis volala, ve vlaku ji volala matka. Místo ní to zvedla Elis, mluvila s ní a já jen nechápavě koukal, něvěděl jsem, co říkají. Zavěsila a mluvila k Alison. Na její tváři se objevil úsměv.
Z pohledu Alison:
Elisa mi řekla, že se Maxík už na chvíly probral, že potřebuje čas.
Objala jsem Zayna a řekla mu to, on mě políbil, Jak jsem byla ráda že někoho takového mám! On je tak hodný, obětoval čas s rodinou kvůli mě, miluju ho!
A: I love you, honey! usmála jsem se.
Z: I love you more, sweete :* Dal mi pusu na nos.