Velké chtění, to jsem nečekala, tak tady další. Hope you like it. xo xo Alison

Real story 4
Bylo devět hodin a my seděli na pražském letišti Václava Havla,letadlo nám letělo ve 13:00, a tak jsme měli spoustu času, rozloučily jsme se se svými rodinami, brečela jsem jak malé dítě, přiznala jsem si, že se mi po všech bude stýzkat, nejv´íc asi po Maxíkovi, k tomu jsem se mohla přitulit v těžkých chvílých. Ali, kdyť mě rozmačkáš,pípl Maxík.Promiň, promiň, měli by jste jít než si to rozmyslím.Máma mě naposledy objala, nasedla do auta a už jsem viděla jen vzdalující se zelenou tečku mezi ostatními auty. A je to tu, už jsme samostatní, podotkla Elisa.Jak já jsem jim záviděla,že sedí spolu,drží se za ruce a mají tak vše, co potřebují zamilovaní, začala jsem brečet.Co je Alis? Al?? co je? Ale nic, to ty hormony. Objali mě a šli jsme odbalit kufry.Už je to dvě hodiny co sedím v letadle, ještě dvě a budeme v Londýně, zatím jsme dostaly oběd a pití dostaneme  na zavolání, sedím u okna, bylo to mé přání.Sam a Elisa spali, hlavu na hlavě.Vzala jsem si sluchátka a poslouchala One Direction, usnula jsem.Sam mě vzbudil s tím, že je večeře a za půl hodiny přistáváme.Co, už??? Dala jsem do sebe večeři a začala jsem si pobalovat věci, které jem si tu roztahala, šla jsem na WC a už jsme čekaly na přistání.Byl to pohodlný let, přistály jsme hladce, bez problémů. Na letišti jsme si vzaly kufry, chvíly nám to trvalo,protože, přece jen jsme byly na třetím největším letišti světa. Vyšli jsme  ven a já užesle vydechla, byla to nádhera- moderní domy se staromódním anglickým nádechem. Zrovna přijel červený, dvoupatrový autobus, přímo typický pro Anglii, nasedli jsme a jen nám oči těkaly po nádherných památkách i jiných krásách. Na páté stanici jsme  vystoupili a stály jsme přímo před třípatrovým domem mé tety Liss.